Jdi na obsah Jdi na menu

Újezd

V roce 1938 bylo povoláno k odvodu z obce Újezd celkem 11 branců, jen 5 jich bylo odvedeno.

Při manifestačních volbách pod kandidaturou Konráda Henleina na poněmčeném území Československé republiky a mezinárodních událostech byly povolány do zbraně dva ročníky vojenských záloh. Na katastru obce Újezd se usadila obranná vojenská družstva na těchto místech :

  • 1. V Dubové Hůrce
  • 2. V Bráxnově nad Novým Hamrem
  • 3. V Kolářovic škalici (na jih od obce)
  • 4. V Liščích dírách u Křiženovce
  • 5. Ve Flíglově škalici u Pily
  • 6. V Novinach
  • 7. U Hadrovce v Raučuru
  • 8. Na Kopitách

V Újezdě č. p. 2 ve dvoře ,, U Mašinů " byla vojenská kuchyně. Ve dvoře č. p. 15 ,, U Špačků " a č. p. 44 ,, U Pádarů " byly vojenské koně. Lidé vojáky ctili a všemožně podporovali. Vše co potřebovali (slámu, nářadí  i potraviny...) dostali. Z Újezdských lesů u Babylonu ženisté káceli stromy a dělali na státní silnici u Babylonu zátarasy. 

Z obce narukovali  : Antonín Rojt, Miloslav Masopust, Jan Veber, Šimon Vondrovic, Emanuel Svoboda, Antonín Veber, Josef Koukol a Tomáš Veber. Koncem června se politická situace a vojsko bylo odvoláno z obranných pozic do kasáren.

13. září 1938 v půl jedné v noci byli povoláni svolávacími lístky k S.O.S. (Stráž obrany státu) tito muži : Volfgang Šteffek, Martin Veber, Josef Sladký, Josef Vávřík, Šimon Vondrovic, a Martin Pajdar. Strážnici měli v Draženově. Kolem 31. 10. 1938 se poslední vraceli domů. V pohnutých dnech dojížděli v noci z Draženova na státní hranice k Nemanicím.

22. září 1938 se objevila v poli Československá armáda a zaujala v družstvech obranná postavení na místech kde byla již při květnových událostech. Lid opět všestranně pomáhal. 

23. září 1938  vyhlásil prezident Československé republiky Dr. Edvard Beneš mobilizaci celé první armádní zálohy. Celou noc bylo v Újezdě živo. Tvořili se zde hloučky, ve kterých se mluvilo o tom co bude. Těch co se týkala mobilizace odcházeli ke svým vojenským útvarům. V dalších nejistých dnech lidé ukrývali do skrýší truhly s nejdražšími kusy Chodského kroje a jiné cennosti. Práce na polích v tuto dobu ustala. Z obce odešla většina mladých mužů povolaných Mobilizační vyhláškou ke svým vojenským útvarům. 

Z Újezda narukovali tito muži : 

  • Miloslav Masopust
  • Josef Vondraš
  • Václav Vaněk
  • Ondřej Hána
  • Bartoloměj Neumajer
  • Josef Köppl
  • Jan Sladký
  • Josef Růžek
  • Josef Sladký
  • Josef Šteffek
  • Antonín Šteffek
  • Antonín Kazák
  • Jan Veber
  • Václav Koptík
  • Tomeš Šink
  • Josef Šink
  • Josef Koukol
  • Jan Sladký
  • Josef Šteffek
  • Antonín Rojt
  • Karel Faina
  • Josef Faina
  • Matěj Faina

Z osady Pila (Pila - Újezd) narukovali tito muži :

  • Josef Farář
  • Josef Bergmann
  • František Ludvík
  • Jan Krejčí
  • Michal Brogl
  • Jaroslav Svoboda

Z Brusírny u Pece narukovali tito muži :

  • Pangrác Bartoloměj - Sloužil u S.O.S. (Stráž obrany státu) v Babylonu.
  • Martin Sladký - Sloužil u S.O.S. (Stráž obrany státu) v Babylonu.

V aktivní službě byli tito muži :

  • Jakub Konop
  • Josef Krutina
  • Václav Šlejs
  • Josef Veber
  • Heřman Dolejš
  • Jiří Veber

24. září 1938 bylo odvedeno k odevzdání 14 koní z Újezda. Jejich prohlídka byla provedena v Přestavlcích u Merklína. Dva koně byli vráceni zpět jejich majitelům. Ostatních dvanáct koní bylo odvedeno do Votic u Prahy.

Za vsí ,, Na Křenovce " a vedle Jiříků (Veber) večer 28. září 1938 byly vybudovány z hospodářského náčiní zábrany.

Svatováclavská pouť byla celá zmatená. Byl to kritický den, kdy ve čtrnáct hodin mělo být vyhlášeno nepřátelství. Lid o tom neměl ani tušení.  Ráno přišel do Újezda farář Valdmann z Trhanova. Po příchodu odsloužil mši svatou a hned poté svaté požehnání, které se pravidelně konalo odpoledne. Návštěvníci poté odešli a místní nepřipravovali ani poutní oběd. Někteří z obce i odešli. Žádné stavení však nezůstalo opuštěno. Pouť byla bez stánků. Po celou noc hlídkovala na několika místech příslušníci Civilní protiletecké obrany. Místním velitelem byl stavbyvedoucí Jan Hojda.

Kolem svatého Václava došla do obce smutná zpráva, že 13. září 1938 při těžké pohraniční službě v Habrsbirku u Falknova (Habartov u Sokolova) byl zastřelen vrchní četnický strážmistr Jan Koukol (05. 09. 1900 - 13. 09 1938) z Újezda. Zanechal po sobě ženu s malými dětmi. Současně s ním byl zastřelen četnický strážmistr Antonín Křepela. Oba byli pochováni v Písku. Prezident Československé republiky Dr. Edvard Beneš jim poslal věnec na jejich rakve. Celá obec litovala tragické smrti.

                                                 ujezd.5.-vrchni-cetnicky-strazmistr-jan-koukol.png

                                                   Vrchní četnický strážmistr Jan Koukol.

 

Protokol o této události :

ujezd.1..png

 

ujezd.2..png

 

ujezd.3..png

 

ujezd.4..png

 

1. úprava hranice

23. listopadu 1938 byla nově upravená státní hranice, která probíhala naším katastrem od severu k jihu takto: ,, V Stráních " probíhala kolem lesa a připojovala se k cestě ,, Na Šafrance ", obecní pole leželo v Říši a pole Matěje Sladkýho bylo u nás. Odtud běžela přímo přes pole pod ,, Radoic Hůrkou " na straně k Újezdu dále ke Kozinově pomníku na Hrádku (byl u nás), hranice šla po terase 1 metr za pomníkem. Původně měla vést hranice po východní straně vrchu ,, Nad Stříbrnkou ", takže pomník i s chatou původně měly připadnout do Říše. Z Hrádku dolů do lomu, přes louku Josefa Šídla v ,, Suchých loukách " na silnici, dále směrem do pískovny ,, U Hatlavky " k silnici do Havlovic, těsně kolem ní (silnice zůstala u nás) až na rozcestí Havlovice - Trhanov - Šlajf - HadrovecPo silnici až k Hadrovci.

 

Cena Kozinova pomníku

Osud Kozinova pomníku byl stále nejistý. Lidé se chodili loučit se světcem Chodů na Hrádku. Podplukovník Sucharda, určený jako styčný důstojník Československé armády, se ptal jakou asi má cenu Kozinův památník. Starosta mu odpověděl ,, Ten nemá vůbec cenu, ten pro nás znamená tolik, co všem nám je nad život a nad rodiny dražší. " Podplukovník dále nejednal. Po chvíli běžel na Hrádek a hraniční kolíky byly posunuty. Podplukovník Sucharda se domluvil se styčným důstojníkem Wehrmachtu na posunutí hranice až za Kozinův pomník.

 

2. úprava hranice

V den záboru 24. listopadu 1938 byla nová úprava hranice. Hranice opět běžela kolem lesa až do Brázdova lesa, jeho hořejší část ležela u nás a spodní část v Říši. Dále kolem kolem skalky na západní cíp Radoic Hůrky, poté přímo na hořejší roh Kozinova rybníčku, okolo Hrádku až k lomu na jižní straně. Další část hranice zůstala nezměněna.

 

3. úprava hranice - definitivní

Delimitační úřední komise stanovila toto: Hranice běží podél lesa až k cestě v Poloplechtích. Poté směrem k jihu až na rozcestí k Újezdu a do Hrádku, kolem něj na Jiráskovu stezku. Pak směrem na západ k Zadní hoře. Odtud na severní roh Kříženovce (celý spadá do Říše), kolem jeho východní strany po mezích k silnici na Trhanov. Rybníček ,, Na Koutích " patří nám. Dále k Červenému kříži, přes silnici a pozemky M. Masopusta a Šimona Vebra, po polní cestě k lesíku ,, V Raučuru ", ten hranice půlí a otáčí se směrem do Hadrovce. Jedna parcela v Hadrovci v Říši a ostatní naše. 

 

Mapa hranice

 

                             ujezd.8..png

 

Četníci a celníci v Újezdě

Z 22. na 23. listopadu 1938 přišli do Újezda příslušníci S.O.S. a četníci. Celkem to bylo 14 osob. Usadili se u Krutinů (Matěj Vaněk) č. p. 72. 8 sob bylo na Hrádku. V obci se též usadila celní hlídka v domě Šimona Vebra č. p. 69, později se usídlila v domě Karla Štefka č. p. 84. Celkem zde bylo pět celníků, kteří spadali pod dozor Celního úřadu v Havlovicích.

 

Den záboru

V den záboru 24. listopadu 1938 se v deset hodin dopoledne rozezněly zvony jak v Újezdě tak i v dáli na rozloučenou. V Domažlicích byl výroční Martinský trh. Mnoho lidí slzelo a pod střechami svých domů se i modlili.

 

Hraniční závory

České hraniční závory byly v ,, Suchých lukách ", jak vede pěšina do Trhanova kolem kříže se dvěma malými lípami. Hned vedle se nacházela německá hraniční závora. Druhá česká hraniční závora se nacházela u pískovny v ,, Haltavce ". Němci si později zbudovali celnici u ,, Červeného kříže ", kam posunuli hraniční závoru a ze dvou českých vznikla jedna při cestě na Hrádek do lomu.

 

Autobus

K hranicím u Trhanova dojížděl čtyřikrát denně autobus, vlak z Trhanova do Domažlic nejezdil. Později musel jezdit autobus z Újezda do Havlovic přes Český celní úřad. Jízdné z Újezda do Domažlic stálo 2,- K a k hranicím v Havlovicích 1,- K.

Rozdělení obecního katastru

Po vytyčení delimitační hraniční čáry z celkové výměry katastru 929 ha, 75 a, 17 mse nachází na území Říše 554 ha, 71 a, 93 m2. Nachází se tam osada Pila a samota Brusírna.

 

Farní osada

Po záboru Trhanov zůstal nadále pod farností Trhanov. Na hřbitově se dále pohřbívá. Matriční zápisy za Újezd jsou hlášeny jak do Prahy tak do Berlína. Po záboru učila nějaký čas římskokatolické náboženství ve zdejší škole katechetka Konopová. Později opět docházel duchovní správce z Trhanova.

 

Hraniční propustky

Přeshraniční styk je občanům usnadněn propustkami. Pohraniční průkazy zařizuje obecní úřad. Problémy nejsou ani s německými celníky.

 

Návrat vojáků

Koncem roku 1938 po svízelné cestě se vrátili přes Rumunsko a Jugoslávii naši vojáci a to Jakub Konop a Jiří Veber, kteří sloužili v Chustu na Podkarpatské Rusi. Cestě přes Slovensko bránil vývoj událostí s Maďarskem (zábor Podkarpatské Rusi).

 

Hraniční propustky

                           ujezd.9..png   

                           ujezd.10..png 

 

Čáni Radek
Zdroj : Kronika obce Újezd, SOkA Domažlice, Porta fontium.