Jdi na obsah Jdi na menu
 


Starý Herštejn

zřícenina hradu
ikona-mapa--mini.jpg

 

article preview

Název hradu je odvozen z němčiny; Hirschstein = Jelení kámen.

 

Rytina J. Richtera, dle kresby F. A. Hebera, 40. léta 19. stol.

Rytina J.Richtera dle kresby F.A.Hebera, 40. léta 19. stol.

 

Tento pomezní hrad byl vybudován k ochraně jedné z větví tzv. řezenské obchodní stezky a byl pravděpodobně založen již před rokem 1266.

Nejstarší známý držitel tohoto sídla byl rytíř Protivec; písemná zmínka pochází z jeho predikátu datovaného k roku 1272. Zda mohl být zakladatelem hradu v důležité hraniční poloze panovník, který by mu ho udělil lénem, nevíme. Podle nejnovějších výzkumů hrad spíše založili příslušníci německé šlechty.

Ovšem hrad se nikdy nestal rodovým sídlem šlechty, vystřídal řadu nejrůznějších majitelů a vždy plnil funkci pomezní pevnosti spravované purkrabím.

Před rokem 1328 hrad od dětí jistého Bruka koupil Oldřich z LeuchtenberkaRoku 1328 jej za 1000 kop grošů získal rýnský falckrabí Jindřich Bavorský, ale zakrátko ho nalézáme v rukách krále Jana Lucemburského. Od něj roku 1331 za 300 kop grošů Starý Herštejn koupil pražský biskup Jan IV. z Dražic, který tak rozhojnil a zajistil biskupské statky na Horšovskotýnsku. Za biskupa hrad spravoval purkrabí Zbyněk z Osvračína, který stejnou funkci zastával i v Horšovském Týně. 

Za arcibiskupa Jana z Jenštejna se zde a na Horšovském Týně prostavělo 500 kop grošů (na Herštejně pravděpodobně nechal pouze opravit opevnění), záhy však byl hrad zastavován.

Za husitských válek roku 1421 byl hrad dobyt domažlickým vojskem a byli zde upáleni mniši z nedalekého kláštera Pivoň.

V 15. století střídal majitele až do roku 1510, kdy byl královským vojskem jako sídlo loupeživého rytíře Zdeňka Dobrohosta z Ronšperka (Poběžovic) dobyt, rozmetán a již nikdy nebyl obnoven.

 

stary-herstejn--terenni-nacrt.png

Terénní náčrt celkové situace hradu podle Zdeňka Procházky.
1 - jádro hradu, 2 – předhradí

Hrad zaujal protáhlý skalnatý vrchol. Vnější opevnění tvořil dvojitý val a příkop. Na obou koncích úzkého areálu jádra stály okrouhlé věže a mezi nimi byl umístěn palác. Jedna z věží byla buď v roce 1510 nebo až po polovině 17. století pravděpodobně roztrhána střelným prachem. Pod jádrem bylo položeno nevelké předhradí. 

V rámci archeologického průzkumu byly v nižší části hradu západně od jádra nalezeny zbytky vstupní brány a také pec s cihlovou kopulí. V sousedství pece byl lokalizován i dům s vloženou roubenou konstrukcí. K zajímavým nálezům patří i ucelený soubor keramiky, který je datován do 13. století.

Zřícenina Starého Herštejna byla vždy oblíbeným výletním a turistickým cílem.

Ve 20. století, v období socialistického Československa se objekt ocitl v hraničním pásmu a byla zde zřízena pozorovací hláska - objekt protivzdušné obrany státu.

V r. 2020 došlo k obnově částečně dochované věže a její úpravě na rozhlednu.

Video 

 

 


© Eva Bednářová

Zdroje  :  

  • Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Tomáš Durdík.​
  • Gotika v západních Čechách (1230-1530) : k 700. výročí založení města Plzně
  • Wikipedie
  • Prospekt Starý Herštejn

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Starý Herštejn