Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obora Horšov

ikona-mapa--mini.jpg

article preview

Obora byla založena počátkem 17. století v době největšího rozmachu obornictví v Čechách u poplužního dvora (hospodářské budovy jsou zachovány v původním půdorysném uspořádání, nicméně dnes je dvůr doplněn novodobými hospodářskými stavbami) v Horšově tehdejším majitelem Horšovského Týna Vilémem starším Popelem z Lobkovic. Obsahovala soustavu devíti rybníků nazývaných Jezírka (v současné době jsou funkční pouze dva v západní části obory) a již tehdy byla celá obehnána pevnou kamennou zdí, která je dlouhá asi 10 kilometrů (na mnoha místech je dnes narušena a pouze provizorně opravována). Rozsáhlé území horšovské obory nepravidelného půdorysu leží mezi obcemi Horšov, Nová Ves a Polžice, západně od Horšovského Týna. Velice unikátní je také její umístění, protože se nachází hlavně v močálovitém terénu, který ovšem v nedávné minulosti prošel nevhodnou meliorací.
Do vývoje horšovské obory v 1. polovině 18. století zasáhl významný šlechtický rod Trauttmansdorfů, který do její kompozice vnesl nové dobovou módou ovlivněné prvky. V té době byly v ohradní zdi byly prolomeny barokní vjezdové brány a na ostrůvku uprostřed  největšího rybníka (v současnosti vyschlý) byl postaven malý barokní lovecký pavilon Annaburg. 
Jde o osmibokou stavbu v rokokovém stylu krytou mansardovou střechou s lucernou. Vnitřní výmalba jediné místnosti připomínala dekoraci zámeckého tanečního sálu. S pevninou byl pavilon na ostrůvku propojen pouze úzkou cestou s alejí pro koňský povoz. Své jméno získal po Anně Marii, rozené hraběnce z Herbersteinu, která byla druhou manželkou Františka Norberta Trauttmansdorffa, jenž nechal tento gloriet vystavět. Objekt podléhal dlouhodobě samovolné destrukci, v současné době je již po rekonstrukci.
Vlastnictví obory poukazovalo na prestiž jejího vlastníka a bylo nedílnou součástí ekonomiky panství. Krom zábavy pro vyšší společnost, kterou lov zvěře přinášel, znamenalo obornictví i pravidelnou dodávku zvěřiny a ryb do zámecké kuchyně. 
Již v 18. století byla horšovská obora vyhledávanou lokalitou majitelů panství, ale také okolní šlechty. Svou návštěvou poctili toto místo např. František Ferdinand d´Este či anglický král Edward VII., který byl zdejší krajinou natolik učarován, že ji navštívil několikrát. Obora, která je prohlášena za kulturní památku, je uchována jako funkční krajinářský celek uvnitř téměř původního kamenného ohrazení, pravděpodobně i v původním vnitřním uspořádání lesních ploch, luk, pastvin a polí. 

Vodní plochy byly značně zredukovány již v minulosti, voda byla zregulována umělými strouhami. Nejstaršímu dubovému a lipovému porostu je přibližně 400 let.
Celé území je přístupné veřejnosti a prochází jím
naučná stezka


© Eva Bednářová
Zdroj:

 

Náhledy fotografií ze složky Horšovská obora