Nejstarší historická zpráva o Pleši se vztahuje k roku 1606. Její skutečné založení můžeme pravděpodobně klást do druhé poloviny 16. století. Místní sklárna je historickými prameny doložena až v polovině 18. století, ale je pravděpodobné, že se zde sklo vyrábělo již dříve.
První konkrétní zmínky o vesnici pochází z poloviny 17. století, tehdy jsou zde uvedení čtyři sedláci, jedenáct chalupníků a třináct dalších chalup bylo pustých.
O 100 let později tereziánský katastr zmiňuje v Pleši 31 poddanských rodin. Ve vsi již tehdy provozovali své řemeslo dva sklenáři, snad výrobci skleněných perel. Je zde zmíněn i mlýn s pilou.
V polovině 19. století zde stálo 54 domů obydlených 483 obyvateli, je zde škola i kostel.
A ačkoliv byli zdejší obyvatelé velice chudí, jejich počet se neustále zvyšoval. V roce 1930 zde stálo 105 domů a v nich žilo 726 obyvatel.
K významnějším budovám ve vesnici náležely hostinec Michala Flora (později přestavěný na restauraci hotelového typu zvanou Gasthof Flor), dvě hájovny, fara, dva mlýny, škola, celní úřad a dva kostely.
Obec byla původně plánovitě založena kolem dlouhé obdélné návsi, kolem níž stály štítově orientovány dvory s poměrně rozlehlými zděnými budovami. Na ně navazovaly dlouhé parcely záhumenic. Krátké strany návsi, kterou protékal potůček, svedený do rybníku, uzavíraly menší chalupy. Nad vesnicí se osamoceně vypínal kostelík se hřbitovem. Dalších 50 chalup posléze začalo vyplňovat prostor na terasovitě upraveném svahu pod hřbitovním kostelem a další chalupy se stavěly při cestě do Železné a též po obou stranách cesty přicházející do Pleše od Valdorfu. Postupně byla zastavěna i velká pravidelná náves, v roce 1906 byl postaven nový Kostel Panny Marie. Po jeho stranách měly svá místa škola a fara.
Vesnice svým rozsahem a počtem obyvatel připomínala spíše městys. V obci byli čtyři pekaři, pivní Šenk, obchod se smíšeným zbožím, kovář, podkovář, 2 kamnáři, krejčí, stolař, tři hostinští a trafika. Kromě obecné školy zde působila i škola krajkářská.
Po odsunu původních převážně německých obyvatel v roce 1946 byla Pleš nově dosídlena, ovšem v 50. letech se toto místo dostalo do zakázaného pásma a nové obyvatelstvo se muselo odstěhovat do vnitrozemí. Všechny objekty až na dva byly srovnány se zemí a prostor obsadili pohraničníci. Z hotelu se stala rota.
Místní hřbitov je dnes pietně upraven. Vyspraveno a částečně rekonstruováno je též základové zdivo hřbitovního kostela.
Z jediné původní dochované budovy je dnes malá restaurace.

© Eva Bednářová
Zdroj: Putování po zaniklých místech Českého lesa; PROCHÁZKA Zdeněk; 2017
          Po pěšinách Bělskem; kol. autorů; 2021