Nejprve zde stávala sklárna. První prokazatelné zmínky o ní nacházíme v mutěnických matrikách od roku 1651. Vyráběly se zde korálky do růženců, okenní terčíky a duté sklo. Provoz huti byl definitivně zastaven v polovině 18. století. Tehdy majitelé statku Mutěnín započali v prostoru Horní Huti s prodejem pozemků pro výstavbu usedlostí. V objektu sklárny zde ještě chvíli pracovala takzvaná pokládárna zrcadel, provoz, v němž se na skleněné tabule pokládaly cínové fólie a tak vznikala zrcadla. V roce 1788 zde stálo 14 chalup, obyvatelé pracovali většinou jako nádeníci v panských lesích a na Dianě. Obec dvakrát za sebou částečně vyhořela. Ve 30. letech 20. století zde stálo přibližně 25 usedlostí. Ves ležela na lesní mýtině a v jejím středu se stýkalo šest místních komunikací. Nebyla zde ani náves, šlo spíše o roztroušenou zástavbu. Z chalup zůstaly pouze nerovnosti a zbytky základového zdiva, pokryté vzrostlým náletem.

© Eva Bednářová
Zdroj: Putování po zaniklých místech Českého lesa; PROCHÁZKA Zdeněk; 2017