Zdejší sklárna byla nejstarší známou hutí svatokřížského panství. Zmínky o ní se vyskytují již na konci 16. století. Průkazné zprávy se ale objevují až na počátku 18. století. Skláři v těchto zapomenutých lesních samotách byly opravdovými mistry svého oboru. Svatokřížský zámek zásobovaly luxusním sklářským zbožím a skleněnými lustry. Vyráběla se tu ovšem i běžná produkce - nejprve okenní čočky a pivní sklenice, později zelené okenní sklo. Provoz byl v důsledku nedostatku dřeva definitivně zastaven kolem roku 1900. Z chalup vybudovaných při sklárně, se nikdy nevytvořila ves, vždy se jednalo pouze o několik usedlostí obydlených skláři a dřevaři. Po zániku sklárny byla většina sklářských povětšinou dřevěných domků rozebrána a znovu postavena v Železné u rybníka. Ovšem tato část železné byla zbořena po roce 1945. Místo bývalého huti leží uprostřed lesů. Veškerá původní zástavba již zmizela. V druhé polovině 20. století zde vznikl areál rekreačního střediska ministerstva vnitra a tak zde stojí pouze zbytky chátrajícího hospodářského objektu z tohoto areálu.

© Eva Bednářová
Zdroj: Putování po zaniklých místech Českého lesa; PROCHÁZKA Zdeněk; 2017