Hradiště je více známo podle blízké osady Smolov a je spojováno s historickým hradištěm nazývaným v písemných pramenech Tuhošť. Rozkládá se na plochém návrší s názvem „Na Kopci“ u obce Smolov. 

Jde o oválné návrší se širokým sedlem oddělujícím ho na východě od okolní krajiny, na západě až severu je dnes obklopenou vodní hladinou rybníka. Nejbližším zdrojem vody byl v době existence hradiště Smolovský potok tekoucí pod návrším. Na severu a západě jsou svahy značně strmé. Na severovýchodní straně je v malém lesíku dodnes mohutný převažující val. Jeho jižní úsek ležící na obdělávaném poli je z velké části rozorán. Vně přepažujícího valu probíhal podle sníženiny široké 16 metrů a hluboké 0,7 metru pravděpodobně vnější příkop, který je dnes již zanesen. Val je u paty rovněž široký cca 16 metrů, jeho vnitřní převýšení dosahuje 2 metry a z vnější strany je s využitím terénu vysoký až 6 metrů. Na severní straně obvodu je vnitřní převýšení menší a na západě se val jeví jako ostrá hrana vrcholové plošiny. Vnější převýšení je ale značné, většinou se pohybuje kolem 5 metrů a v místě skalní stěny dosahuje výšky až 7 metrů. Dále směrem k jihu není převýšení tak velké. V tomto jižním úseku západního obvodu předpokládáme podle nepřirozeného zvlnění průběhu valu a dalších reliktů bránu. Z vnitřní strany jakoby val ani nebyl přerušen, neboť vlastní vstup brány je zaplněn terénní vlnou, kterou pokládám za druhotně vzniklou na okraji pole v důsledku jeho dlouhodobého obdělávání. Naopak z vnější strany je dobře vidět vyhnutí severního křídla brány, zatímco jižní se mírně zatáčí dovnitř. Jde tedy o klasickou ulicovou bránu. Na severu a západě probíhá pod opevněním ještě jeden terasový stupeň široký 10 – 15 metrů, který zřejmě nesouvisí s hradištěm. Na jižní straně je val zcela rozorán, patrné je pouze nevýrazné zvlnění. Jednodílné hradiště má vejčitý tvar s delší osou 220 metrů ve směru sever – jih a největší šířkou 100 metrů. Celková plocha hradiště je 1,83 ha, délka obvodu hradiště je 562 metrů, dochované zbytky opevnění dosahují délky 480 metrů.

"Na území dnešního plzeňského kraje existovaly v 10. století dvě správní střediska přemyslovské knížecí moci. Vedle samotné Plzně (Starý Plzenec) to bylo také hradiště u Domažlic - Tuhošť. Známý historik Rudolf Turek je datuje do druhé poloviny 10. století a spojuje je se stejnojmennou lokalitou, zmiňovanou v tzv. potvrzení hranic pražského biskupství. Listina jež popisuje stav k roku 973 uvádí v různých opisech názvy "Tugast, Tugost Tugosc", protože originál dokumentu se nám nedochoval. Jméno Tuhošť náleží však také vysokému kopci nedaleko Švihova. Snad právě tady dávné Tuhošťsko začínalo a sahalo odtud až k povodí řeky Kouby (Chamb). Jméno Tuhoště zní také v německém názvu Domažlic - Taus, o nichž hovoří mnoho pramenů od konce 10. až po začátek 13. století. Hradiště zaniklo požárem v průběhu 11. století, sporadické osídlení tu však přežívalo ještě o sto let déle."

Zdroj :  

• Pravěká a raně středověká hradiště v Západních Čechách; METLIČKA Milan
• Předrománská a románská architektura v západních Čechách; MENCL Václav, BENEŠOVSKÁ Klára, SOUKUPOVÁ Helena; 1978