Jdi na obsah Jdi na menu
 


Každodennost v 2. pol. 19. stol.

article preview

"Jakkoli jsou Domažlice vykreslovány v průběhu historie jako město s velkým důrazem na obchod, velký podíl na hospodaření mělo zemědělství. Tento hospodářský obor byl v hojné míře zastoupen i v samotném centru, kde byl obyvatelstvem provozován spíše na samozásobitelské úrovni. Tomu zcela logicky odpovídala i povaha městské architektury, která disponovala prostory pro ustájení hospodářských zvířat, a pod střechami domů se z velké části nacházely sklady pro krmení na zimu, zejména seno. To se do půdních prostor dostávalo často i pomocí kladek, umístěných ve štítech domů. Domy bývaly obývány velkým počtem osob, samozřejmě v závislosti na společenském postavení a ekonomických možnostech obyvatel. Nebylo však výjimkou, aby se v jedné místnosti tísnilo i 12 osob. Domažlické náměstí bylo lemováno stromořadím, povrch byl hliněný a po deštích plný louží, které se stávaly útočištěm pro domácí lichvu (husy a kachny). Uprostřed byla obecní hromada hnoje, avšak určená pouze pro zámožné občany Domažlic. Tento údaj je poměrně zásadní, protože ze žádného dochovaného pohledu na domažlické náměstí tento fakt není příliš patrný, na druhou stranu stěžejním motivem dochovaných vyobrazení býval vždy jiný motiv než obraz náměstí. Ve vzpomínkách nalezneme i zápisy o tom, že chodí obyvatelé Domažlic si hnojivo na svá políčka, často propachtovaná, opatřovali sběrem trusu po náměstí a jeho nejbližším okolí. Na základě uvedených informací si lze utvořit obrázek o úrovni hygieny ve městě, která se zřejmě nijak výrazně neliší od jiných měst v okolí a měla bezpochyby velký vliv na vysokou úmrtnost zejména dětí a mladých lidí."


© Eva Bednářová
Zdroj citace: Sborník příspěvků z konference k výročí 750 let královského města Domažlice; příspěvek Josefa Nejdla - každodennost v Domažlicích na sklonku 19. století; 2016

 

 

Náhledy fotografií ze složky Historické centrum