Jdi na obsah Jdi na menu
 


O loučimské madoně

article preview

K nejznámějším pověstem z dolního Chodska, které mají patrně i historické jádro patří ta o loučimské madoně. Lidová tradice klade její děj do období husitských válek. Tehdy bylo v Loučimi zle, jelikož byla okolní krajina drancována vojsky, která se rychle blížila ke vsi. Osadníci vzali to nejcennější co v kostele měli, nevelkou mariánskou sošku a ukryli ji hluboko v lese do dutiny starého stromu. Toto místo již ale leželo za českou hranicí na území sousedního Bavorska. I do těchto zapomenutých míst však nakonec násilníci zabloudili a sošku v dutině objevili. Jeden z nich ji chtěl okamžitě zničit, vyňal ji z úkrytu, vytasil meč a ťal ji do hlavy. Ale co to? Z praskliny se vyřinula krev. Vyděšený mordýř vhodil sošku do studánky, ale ta se opět objevila na svém místě v dutém stromu čistá a nepoškozená. Mordýř padl před soškou na kolena, prosil za odpuštění a jeho další život byl prodchnut zbožností. Hned po ukončení válečných konfliktů se Loučimští pro svoji sošku vydali. Bavoři se ale o její zázračné moci dozvěděli a odmítli ji původním vlastníkům vydat. Místo, kde soška nalezla svůj úkryt, bylo od té doby nazváno "U svaté krve". Zanedlouho tu vystavěli kaplí a později založili i františkánský klášter s velkým kostelem, při němž vzniklo prosperující městečko. To je dnes na paměť prolité svaté krve nazýváno Neukirchen beim Heiligen Blut. V českém pohraničí je běžně užíván název Nové Kostely. Loučimští si museli nechat vyrobit sošku novou, která měla na paměť popisované události v hlavě zaseknutý meč. Ta však bavorské kolegyni musí dnes závidět její popularitu i zástupy poutníků, kteří k ní každoročně putují nejen z Bavorska, ale i z české strany ba přímo z Loučimi.


© Alexej Petrašovský
Zdroj: Po skrytých stezkách Domažlicka; PROCHÁZKA Zdeněk; 2001

 
 

Náhledy fotografií ze složky Loučim

 


Poslední fotografie



sledujte nás


Statistiky

Online: 19
Celkem: 525781
Měsíc: 14470
Den: 344