První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1619, v souvislosti se sklárnou v Dolním Úporu, když obec ještě byla součástí Bavorska. Toto se změnilo až po úpravě česko-bavorských hranic v roce 1764, po které Úpor připadl k Čechám. 
Od poloviny 18. století do roku 1822 zde fungoval celní úřad – Úpor byl tak místem, kde se protnuly zájmy hranice, obchodu a správy.
V roce 1939 čítal Úpor s přilehlými samotami Eselhauser, Schickenhof a osadami Dolní Úpor a Dietlhof 38 domů s č.p. obývaných 191 lidmi německé národnosti. Po odsunu německého obyvatelstva dočasně došlo k částečnému dosídlení, ovšem skutečným kritickým momentem pro zánik obce bylo vytvoření hraničního pásma v padesátých letech. Úpor byl postupně vysídlen a nakonec v letech 1960–1965 byla vesnice doslova srovnána se zemí. Dnes se zde nedochovaly prakticky žádné pozůstatky; jedinou výraznější připomínkou je litinový křížek, obnovený v 90. letech 20. století.

© Eva Bednářová