První prehistorické nálezy pocházejí již ze 40. let. Díky stavbě přírodního divadla byla objevena řada pravěkých střepů a unikátní bronzový srp a nožík. Následný archeologický výzkum datoval odkryté kulturní vrstvy do pozdní doby bronzové.
Rýzmberku tedy předcházelo pravěké výšinné hradiště, kde se žilo již v 9. stol. před naším letopočtem, ovšem všechny relikty a terénní útvary, které by připomínaly toto osídlení, byly zničeny a setřeny výstavbou hradu.
…
Hrad Rýzmberk byl zničen v období třicetileté války. Stal se neobyvatelným a uzavřela se tak jeho historie jako panského sídla a důležité pomezní pevnosti. Písemný doklad z roku 1676 nám přibližuje hrad již jako zříceninu.
V době romantismu držel koutsko-trhanovské panství, do něhož bylo původní rýzmberské panství začleněno, rod Stadionů. Jan Filip Stadion započal s parkovými úpravami Rýzmberku. V roce 1834 vykopal v zříceninách celou řadu archeologických nálezů. Při těchto úpravách, ač byly prováděny s dobrým úmyslem, byla zničena řada starých zdí. Na Rýzmberku potom nechala vrchnost vystavět dvě vyhlídkové terasy, fungující zde již před rokem 1846, otevřené taneční parkety a kuželník. Stadionové nechali také vyčistit a vyspravit staré sklepení pod palácem. Na horním nádvoří bylo vystavěno mnoho dřevěných stolů a lavic využívaných při častých letních návštěvách hradu, který se stal vděčným výletním místem.
V letech 1847 - 1848 vystavěli stadionové v zřícenině štíhlou rozhlednu, která byla opatřena do současnosti nedochovanou deskou s latinským textem, který lze volně přeložit jako známé "Jména hloupých na všech sloupích".
S Rýzmberkem konce 19. století je nerozlučně spojena postava klíčnice Kateřiny Peškové, která provedla hradem 10 slavných osobností českého obrození. Dožila se vysokého věku. 

© Eva Bednářová
Zdroj: Hrad Rýzmberk - edice zapomenuté hrady, tvrze a místa; PROCHÁZKA Zdeněk; 2004