Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chodové - strážcové českých hranic

article preview
"Chodové bývali odjakživa lidem svobodným, pouze králi samému poddaným. V území jejich nesměl se žádný šlechtic zakoupiti, také robot a služeb poddanských konati nebyli povinni. Směli volně užívati lesů a také svobodně v nich honívali, jako v potocích ryby lovili. Směli se i volně stěhovati a ženiti, svobodně shromažďovati, řemesla libovolně provozovati ; cla a mýta v celém království neplatili, zbraň svobodně nosili i za časů, kdy ostatním obyvatelům království dle usnesení sněmovního to dovoleno nebylo. Měli i svou vlastní správu a svůj soud „práva chodského“, jenž zasedal každé čtyři neděle na zámku Chodském v Domažlicích, skládaje se z rychtáře Chodovského a z rychtářů či konšelů vesnic Chodských.
Zřízení jejich bylo vojenské. Shromažďovali se pod vlastním praporem, na němž psí hlavu v erbu měli. Byliť věrnými jich společníky na strážích pohraničných silní psové, odkudž také znak i názvisko jejich „Psohlavci“ se odvozuje. Zbraní bývala jim druhdy jen čakana, hůl dlouhá, dole bodcem, nahoře sekerkou a palcátkem opatřená ; později mívali i ručnice krátké i dlouhé.
Střežiliť Chodové právě tyto průsmyky a zásekami z drv vykácených je opatřovali na místech nejvýhodnějších, takže nepřítel až k zásekám proniknuv své zkáze kráčel vstříc..."

 Zdroj citace: Chodové, strážcové českých hranic - obraz národopisný a dějepisný, F. Šimáček, 1901

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Chodsko a Chodové