„Na Chodsku čepec je nezbytným kusem oděvu chodského dítěte. Nosí jej do čtyř let chlapci i děvčata v zimě i v létě. Děti zámožnějších sedláků mají čepce ušité švadlenami, jež od matek obdrží k výrobě kusy hedvábných fěrtochů neb šátků, na nichž se dracoun pěkně vyjímá a třpytí. Čepce jsou podšívané, ozdobené kol ryšem z červené pentličky. Čepce jsou střiženy ze tří dílů, dlouhého pruhu středního a dvou kulatějších postranních. Čepce všední šije matka dětem sama, po čtvrtém roce dostává malý chodský klučina klobouk a děvčátko černý šátek, který mu zaváží na babku. Chlapci i děvčátka nosí na Chodsku košilky s nadouvanými rukávky, přes ni červenou sukénku na šlích rovněž červených a k tomu pestrý čepec, Malí hoši zpravidla o Velikonocích obdrží klobouk zcela podobný klobouku tatínkovu, jenže o něco menší. Vypadají v něm podařeně, zejména tváří-li se „vážně“. Kalhoty oblékají skorem až tehdy, jdou-li do školy.“

© Eva Bednářová

Zdroj citace: Svéráz v zemích československých; KOŽMÍNOVÁ Amálie