Jdi na obsah Jdi na menu
 


Boží tělo

article preview
V křesťanské věrouce je Tělo Páně proměněná hostie (chléb) a krev Páně je proměněné víno. Boží tělo je pohyblivým svátkem, připadá na čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice (první neděli po letnicích) a obvykle se překládá na neděli.
Tento svátek se utvářel spíše jako městská slavnost, ale tvořil také oblíbenou součást ročního svátkového cyklu na venkově ve farních vsích. Božítělová procesí byla mnohde chápána jako událost prvořadého významu. V dobách první republiky bylo Boží Tělo státním svátkem. Slavnost se skládá ze mše a slavnostního průvodu s nejsvětější svátostí nesenou pod baldachýnem obvykle mimo kostel.
Božítělové procesí bylo a dodnes je vskutku velkolepou podívanou. Okna domů, kolem kterých se průvod ubíral, zdobily obrazy svatých, svícny s rozžatými svíčkami a květiny. V městských procesích nechyběli i členové spolků a řemeslnických sdružení a školní mládež se svými učiteli; v žádném průvodu ovšem nechyběly družičky v bílých šatech a věncích. Ty šly před knězem s monstrancí a sypaly na zem květy z proutěného košíku. Průvod se zastavoval u čtyř oltářů, které byly, pokud možno, obrácené ke světovým stranám - severu, jihu, východu a západu.
Božítělová zeleň byla prostředkem nadaným magickou silou. Mimořádné ochranné a léčivé účinky lidé přičítali svěceným věnečkům z vybraných rostlin. Věnečky se například pálily za letních bouří, aby chránily dům proti blesku. Vařil se z nich i léčivý lektvar proti vnitřním chorobám. Výzdoba oltářů z puškvorce, ostřice a hlavně mladých břízek se následně používala v lidovém léčitelství a pro zvýšení dobré úrody na polích. Březové větvičky se dávaly doma za obrázky, do pole jako ochrana před krupobitím a do lniště, aby len vyrostl tak vysoký jako ta větvička.

@ Eva Bednářová
 

Náhledy fotografií ze složky Jaro