Tato neděle má v předvelikonočním období zvláštní postavení. Byla určitou výjimkou v postních dnech, chvílí jistého uvolnění z postních zásad. Dívky - družky - podle starého obyčeje se setkávaly ke společnému pohoštění.
Na Chodsku měla čtvrtá postní neděle název "chudá hůrka" a byla důležitým dnem, neboť se končily přástky zábavou zvanou "spouštědlo".
"Delší den, kračí hnit. Kolovrat, přeslice, kůžel, vřeteno a len se daly na půnebí ha přástky se spouštíly. Napředený ha vyvařený porvazky v kopach vodnesly ženy kalcom."
Mládež se veselila - spouštěla se - hrály se všelijaké hry, zpívalo se a žertovalo. Jedl se "pálenec" (pučálka na sladko), "družbance" (koláče jako věnečky), "calatky" (housky), pilo se pivo a kořalka.
"Po pálenci byjvá velká žízeň ha muší se pjít!"

© Eva Bednářová

Zdroj:

• Chodsko; JINDŘICH Jindřich, 1956
• Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře; VEČERKOVÁ Eva, 2016