V době, kdy se vykopávají brambory, si děti dělávaly "vohníček". Nanesly si suché chrastí, slámu ze strnišť, pýr a suchou bramborovou nať; při podpalování muselo být v naprosté ticho, aby oheň snadno chytil. Děti tento značně dýmající ohníček přeskakovaly nebo se vzaly za ruce, točily se dokola a zpívaly:

"Hoř, vohníčku, hoř,
příde na tě schoř.
Nebureš-li hořeti,
hodíme tě do řeky,
příde na tě černá vrána,
bureš hořít haž do rána."

Do horkého popela pak vložily brambory i se slupkou vyhrabané přímo z pole a upekly je. Této dobrotě se říkalo "pečený jablka v kožiše."

© Eva Bednářová
Zdroj: Chodsko, Jindřich Jindřich