Kult svatého Floriána se rozšířil v 18. století do českých zemí z Rakouska. V den svátku se konaly pobožnosti u jeho sochy nebo u kaple s procesím za ochranu proti požáru. Z těchto poutí si lidé přinášeli domů tisky s modlitbami k svatému Floriánu s prosbou o ochranu před požárem.

V tomto dni platil zákaz všech prací s ohněm. Nesměl se rozdělávat oheň, nesvítilo se a i kouření bylo zapovězeno. V kovárnách uhasili ohně. Jídla se konzumovala studená nebo vařená od předešlého dne.