Mathias Čapek se narodil v rodině středoškolského profesora Jana Čapka, který vyučoval na domažlické reálné škole. Jeho rodný dům stával na Týnském předměstí. V Domažlicích strávil dětství a středoškolská studentská léta. Již jako šestnáctiletý vepsal do návštěvní knihy hradu Rýzmberk vlastenecky zaměřenou "Ódu na Domažlice". Po maturitě na gymnáziu v r. 1879 pokračoval Matěj Čapek studiem práv v Praze, nicméně tuto školu nedokončil. 

Rodný dům - na fasádě je již instalována pamětní deska

Poté pracoval jako novinář, nejprve v Olomouci a později v Praze, kde se také usadil. Nejdéle pracoval v redakci Národních listů. Své neliterárně znějící jméno upravil na základě doporučení dalším jménem Karel. Posléze, během blízké spolupráce s bratry Čapkovými, připojil k podpisu i přídomek Chod, aby nedocházelo k záměně jmen.

Jako spisovatel reprezentoval Čapek - Chod syrový literární směr tzv. naturalismus. Měl schopnost věrně reprodukovat jakoukoli literární postavu, každou skutečnost odhalit na kost a vypsat život takový, jaký doopravdy je. Jeho prózy jsou kruté a zcela prosty sentimentu.

Rodné Domažlice mu byly v jeho tvorbě stálou inspirací a často se domažlické postavy, místa či události objevovaly v jeho dílech.

Děj románu je umístěn do Domažlic pod pseudonymem Řešany a jsou zde zachyceny okolnosti vzniku pomníku děkana A. Příhody a spor sochaře J. V. Myslbeka s městem Domažlice.

Karel Matěj Čapek-Chod zemřel v Praze ve věku 67 let a je pohřben na Vinohradském hřbitově.

V r. 1930 byla na jeho rodném domku v Domažlicích odhalena pamětní deska, která po demolici tohoto objektu v r. 1970 je uložena v místním muzeu.

Pamětní deska K. M. Čapka Choda. U příležitosti nedožitých 70. narozenin spisovatele ji nechala zřídit místní Literární jednota.

© Eva Bednářová