František J. Thomayer byl jedním z našich nejvýznamnějších zahradních projektantů. S jeho osobností jsou spojeny vysoce elegantní, dynamické a citlivé realizace zahradního umění. Šlo o umělce evropského formátu.
Narodil se v Trhanově jako syn zámeckého zahradníka. Na rozdíl od svého bratra Josefa Thomayera, který se stal slovutným lékařem, se věnoval povolání svého otce. Ze střední školy odešel na zahradnickou školu v Troji a po jejím dokončení studoval sadovnictví ve Frankfurtu a ve Vídni. Získal přehled o řízení a fungování správy na zakládání a údržbu zahrad, samozřejmě i odborný přehled a rozsáhlé znalosti botaniky. Thomayer sledoval a zajímal se o tehdejší tendence a trendy vývoje zahrad, o novinky na trhu s rostlinami. Věděl, že kolébkou zahradního umění byla v jeho době Francie. V následujících šesti letech pobytu ve Francii a krátce i v Belgii získal nejen všestranný teoretický základ, ale i široký okruh praktických zkušeností. Velkorysými projekty získal brzy znamenité jméno a již z Paříže psal do odborných časopisů různých států o sadové architektuře.
V roce 1884 se vrátil zpět do Čech a stal se vrchním městským zahradníkem a později ředitelem sadů hlavního města Prahy. Všestranně pečoval o velkorysé vybudování pražské zeleně. Praha za jeho působení vyrůstala v zahradní město. Navrhl například dnešní podobu parku na Karlově náměstí, zahradu Strakovy akademie, upravoval Chotkovy sady či park u libeňského zámečku, který nese jeho jméno a v němž je i jeho pomník.
Thomayer byl za svého života příznivcem umění a vědy. Ve svých parcích i z tohoto důvodu umisťoval umělecká sochařská díla. Podařilo se mu skloubit sochařskou či výtvarnou uměleckou sféru se zahradním uměním. Pracoval i na úpravách některých zámeckých parků a soukromých zahrad.
Neprojektoval pouze na domácí půdě, ale za svého života vyhotovil i některé zahraniční projekty v Rusku, Německu či Rakousku.
Pražská obec bohužel neměla pochopení pro výjimečné nadání tohoto zahradního architekta a četnými intrikami mu znemožňovala práci. A tak zklamán opouští Thomayer roku 1894 městskou službu a zřizuje si soukromou projekční kancelář na Vinohradech, později též vlastní zahradnictví v Říčanech.
Také jeho publikační činnost je velmi bohatá. Posledních 20 let jeho života mu obrna nohou znemožňovala vycházet, přesto stále pracoval na projektech až do konce svého života.
Památky na život a činnost Františka Josefa Thomayera se nachází roztroušené po různých muzeích a archivech a vědeckých ústavech.

© Eva Bednářová
Zdroj:

• Architektura ČSR - K 100. výročí narození František J. Thomayera; ŠTĚPÁNEK Ladislav; 1956
• ​FRANTIŠEK THOMAYER - Život a dílo zahradního architekta; STEINOVÁ Šárka;