Jdi na obsah Jdi na menu
 


Paměti dějepisné

Karel Hájek, 2.pol. 19. stol.; reedice v r. 2013
 

 

article preview

Paměti domažlického děkana Karla Hájka představují mimořádný pramen k dějinám 2. pol. 19. století, a to nejen v čistě lokálním či regionálním měřítku. O jejich prvořadém významu ostatně svědčí už ta skutečnost, že pro řadu regionálních historiků minulosti i současnosti představoval Hájkův rukopis hlavní zdroj informací.

Ukázky:

  • Měsíc duben byl ourodě zemské velmi příznivý. Ozim mírnou zimou letošní nic neutrpěv počal záhy růsti a dobrou naději slibovati. Jarní setba také pěkně se vykonala a vydatná vláha na konci dubna urychlila růst všeho obilí. Ku konci dubna již počaly stromy kvésti a po vláze spadlé rozvily se tak, že není snad pamětníka, aby taková hojnost květu byla. Počátkem května již některé žito vystrkovalo klasy, což též velká neobyčejnost jest.
  • Dne 18. listopadu 1866 poděsili se lidé v Domažlicích cholerou, neboť ten den bylo zaopatřeno osm nemocných, z nichž sedm na choleru zemřelo. Nejhůře nemoc řádila ve stavení na Bezděkově čp. 118, neboť tam umřel na choleru barvíř Knop, pak nastonala žena Ludvíka Tomayera, pak jejich švagrová Kostlivá, pak Ludvík Tomayer, s nímž jsem v noci učinil testament, neboť žádný více do toho stavení kvůli nákaze jíti nechtěl. Jeho žena již se trochu lepšiti počala, ale leknutím přišla o malé, přitom však snad přece zůstane naživu.


pameti-dejepisne.jpg