Jdi na obsah Jdi na menu
 


Země zamyšlená

Ladislav Stehlík; 1970
Kniha v PDF

article preview

Dílo je lyrickým průvodcem po jihozápadních Čechách. Autor při svých cestách po kraji sesbíral pověsti, zaznamenal osudy místních lidí či zastavení zajímavých návštěvníků – malířů, sochařů, spisovatelů, herců, hudebních skladatelů a dalších. To doplnil mistrným popisem přírody a obrázky.

Ukázky:
 
  • Jen českobudějovické náměstí předčí svým rozsáhlým čtvercovým půdorysem a Samsonovou kašnou skromnější rozměry domažlického rynku, jehož podloubí se mu však vyrovná svou starobylostí i krásou
  • I tady, jako v jiných městech, bylo na konci minulého století přerušeno náměstí jako architektonický celek stavbou nové radnice, kterou chtěl pan purkmistr Hana, tak zasloužilý o mnohý jiný počin, navždycky zanechat památku na rozvoj města za svého úřadování.
  • V červnovém dni roku 1683 se ozvalo z domažlické kostelní věže prudké šturmování, ohlašující požár. Zmocnil se celé Hradské ulice, plameny už olizovaly šindelovou střechu radnice a zdálo se, že červený kohout zachvátí celé náměstí. Nic platno, že se řada sousedů roztáhla až k městskému příkopu a ruka ruce předávala plná vědra vody, oheň se zdál mocnější než všechna lidská vůle. Nezbývalo než se obrátit o pomoc boží. Slíbili za ni vystavět chrám na místě mezi chodskou vsí Stráží a Šibeničním vrchem a zasvětit jej svatému Vavřinci, bdělému patronu ohně, který má v srpnu svůj sváteční den. Tento světec byl vybrán záměrně. Potřikrát už zachvátil oheň střechy města v srpnu, v měsíci jeho jmenin, a byly to nejzhoubnější požáry. Pan děkan Borovský vyhověl prosbě věřících vyšel z kostela provázen jejich průvodem a s monstrancí se obrátil proti běsnícímu živlu. Požár se najednou přestal šířit a nezachvátil již ani jedno stavení. Nebezpečí bylo tedy zažehnáno, ale sousedé nadobro pozapomínali na splnění slibu. Když už uplynulo deset let a vrchol kopce vyčítavě čněl stále bez svatyně, rozhodla se zbožná měšťanka Zuzana Veselá, počestná manželka mydlářského mistra Adama Veselého, že tam dá na svých pozemcích vystavět vlastním nákladem kapličku. Ta byla v roce 1695 v den svatého Vavřince slavnostně vysvěcena. Od té doby měl dosud bezejmenný kopec nad Domažlicemi pojmenování po štědré dárkyni Veselá hora. Zbožný slib byl splněn jen zpola a pohněvaná ruka boží znovu tvrdě dopadla na domažlickou obec. Ještě během stavby Zuzaniny kapličky vypukl požár, který sežehl kostelík na Dolním předměstí, zasvěcený svatému Antonínu. Za padesát dva let pohltil nový požár třicet osm měšťanských domů uprostřed města i oba chrámy, děkanský a klášterní. To už bylo příliš varovné znamení. Rozpomněli se znova na dávný slib a začali sbírat peníze na na tolikrát už odloženou stavbu kostela, věnovanou ve zbožném úmyslu patronu proti požárům. Kaplička Zuzany Veselé byla zbořena a 13. srpna roku 1775 se stal nový kostel jevištěm první chodské pouti, která bývá slavena od těch dob vždycky v neděli po svatém Vavřinci.

zeme-zamyslena.jpg

 
 


Poslední fotografie



sledujte nás


Statistiky

Online: 16
Celkem: 525739
Měsíc: 14458
Den: 317