Jdi na obsah Jdi na menu
 


V záblescích staré chodské slávy

J. F. Hruška, r. 1903

article preview

Ukázky:

  • Začal podzim, a slunce již se kloní při naší návštěvě za Čerchovy. V ty časy bývá na návsi chodské ticho a prázdno a tím zdá se nám tu tedy ještě smutněji. Dne ubývá a v poli ještě volá velká práce! Mužští s potahy připravují půdu ozimům, ženy jim rozsívají, jiné s čeledí dobývají brambor, později zelí, řípy; drobotina dětská prohání se po pastvinách za strakatými stády. Každá chvíle drahá, každých rukou třeba; kdo by se zdržel za dne doma! Avšak ves za hodinu, za dvě oživne, jen co se slunečko za hory schová. Vše se začíná vesele hýbati na cestách ke vsi vedoucích. Tam hle klátí se už unavený oráč se svým unaveným spřežením, tam druhý, třetí a kolečka pod pluhy všem vesele zpívají a hudou. A mezi těmi pluhy v krátkých modrých šerkách, dole žlutě lemovaných, o pestrých životech a v bílých rukávcích ženy se míhají, každá na zádech kůš, všecky bosy nebo jen pantofle na bosou nohu a všecky pospíchají. Mají opravdu všecky na spěch. Už aby byly raději doma! Co toho tam na ně čeká! Na poledne uvařily, některá musela ještě “spravit”, co zůstalo ve chlévě, a “nesly jist” tatíkům do setby nebo kopáčům na brambořiště. Ta potom rozsévala, ona zůstala při lidech, a doma všecko zatím stojí… Zanedlouho se již kouří z hromady bramborů v šupině na stole vysypaných a z mísy kyselé polívky uprostřed. “Pane bože, otče nebeský, požehnej nás i těchto darů, kterých z Tvé štědrosti přijímati budeme!” zazní hlasitě a vroucně… Po večeři ženské čeká dlouhá práce umýt a uklidit nádobí, jehož se potřebovalo na všecko vaření celého dne. I začne honem řehtání a zvonění talířů a hrnců a lžic a šplíchání vody. Také muže čeká ještě práce. Hospodář počne svou práci s loučemi. Štípe je v pěkné tenké dračky, jako karty a pacholek se synkem přisednou k proutí a prut za prutem stírajíce zežloutlé listí a kůru na odzemku oškrabávajíce točí v metly, připravujíce na koště. Mužští si na této práci posedí každý večer dobře dvě tři hodiny; musí se dělati do zásoby! Pak dají si konečně všickni “dobrou noc” a ponocný sám a sám kráčí od ztichlého dvora… Před svítáním bude každý při svém zase ... a nežalují, nestěžují si . . Železný lid, železný a srdce zlatého — na Chodsku starodávném!


    big_v-zablescich-stare-chodske-slavy-166507.jpg