Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vánoce

České slovo Vánoce, doložené ve staročeských slovnících, pochází ze staroněmeckého Weihnachten, svaté noci. Toto převzetí se datuje do nejranějších počátků křesťanství v českých zemích.
Utváření vánočních tradic na našem území ovlivnilo prolínání starých slavností obnovy slunečního svitu, znovuzrození slunce, jež znamenalo i počátek nového období, s křesťanskými legendami a obřady. Tyto dvě kulturní vrstvy se ve svátku Vánoc propojují. Lidové obyčejové projevy, zahrnující magické úkony, zákazy, věštby, byly zaměřeny na zabezpečení prosperity, na pozitivní ovlivnění přírody, zdraví a plodného života v novém období. Z toho vycházejí i obchůzky, koledy, vinše, obřadní zeleň, obdarování. Křesťanskou vrstvu vánoční tradice reprezentují hry, písně, koledy a výtvarné projevy, v nichž je znázorněn příběh narození Ježíše podle evangelií, především betlém a jesličky. Společenský význam Vánoc se v naší době rozšířil. Pro křesťany zůstávají Vánoce především oslavou narození Krista, širší občanská společnost přijala vánoční svátky také jako dny pospolitosti, rodinné družnosti a lásky.

Zdroj citace: Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře; VEČERKOVÁ Eva; 2015
 
 


Poslední fotografie



sledujte nás