Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie podzemí

article preview

Historie podzemí města Domažlice  

Historickým podzemím se rozumí nejen podzemní chodby, ale i sklepení nebo další podzemní prostory vytvořené našimi předky.                                                                    

Východy z města                                                                           

Z historického centra Domažlic vedlo několik východů mimo hrazené město. Prokázané východy byly směrem na východ do Husovy ulice, další vedly do ulice Komenského a Na ostrůvku. V této ulici se nachází v domě vchod do městského podzemí. Další chodba vedla do ulice Poděbradova a do dnešních dní se též zachovala podzemní chodba do ulice Msgre. B. Staška, která je zcela kamenná, jak byla vystavěna a není vybetonována jako většina domažlických chodeb.

Chodby, které vedly mimo hrazené město již povětšinou zanikly nebo již nejsou přístupné. Jedna z nich vedla i směrem na Vavřinec. Východy z městského podzemí buď končily přímo za městským opevněním nebo po pár desítkách maximálně stovkách metrů od města.

Sklepení

Téměř pod každým domem v historické části města jsou nějaké sklepní prostory.
Podle archeologických a historických výzkumů zde byla až tři patra sklepů. Některá byla vytvořena z kamenů, další byla vyzděna a jiná byla jen vyhloubena v zemi. První sklepy vznikaly již při výstavbě historické části města. Stěny byly z kamene, někde z cihel a strop byl plochostropý z trámů. Až v pozdější době byly sklepy tvořeny nebo přestavovány do klenutí. 

V současnosti je pod většinou domů jen jedno patro sklepních prostor. 

Podzemní chodby

Kdy začaly vznikat v podzemí Domažlic propojovací chodby nelze prozatím s jistotou určit. Nicméně je takto prokopána většina historického centra města.
V původní spleti chodeb se dalo projít pod celým historickým centrem. Chodby, které byly vyhloubeny v zemi byly vyztuženy buď kameny nebo cihlami, popř. jejich kombinací.
Nejstarší chodbu nelze určit, nejmladší vznikla v roce 1745 v západní části města.
Chodby se nacházely od 2 do 8 metrů pod zemským povrchem, průchozí šířka byla od 1 metru do 5 metrů a vysoké byly 1,8 až 2 metry. Na délku měřily souhrnně přibližně 3 500 metrů.
Po zřícení tří domů na náměstí v roce 1964 byl proveden podrobný průzkum historického podzemí Domažlic a v letech 1968 až 1970 došlo nákladem šest milionů korun k jeho zpevnění. Sklepení pod zřícenými domy bylo zabetonováno a ostatní podzemní prostory na náměstí, v ulicích Vodní, Hradská, Spálená, Školní, Branská a Kostelní bylo zpevněno betonovou injektáží. Betonovými injekcemi byla zpevněna i šikmá věž arciděkanského chrámu na náměstí. Tuto práci provedli pracovníci Geoinsdustrie Praha, závod Stříbro.

Studny

Přibližně v každém pátém domě se nacházela ve sklepení i studna. Do těchto domů si pro vodu chodili i lidé ze sousedství. V současnosti je většina těchto studní zasypána nebo uzavřena. 

Účel chodeb

Chodby sloužily nejen pro únik obyvatel města za jeho hradby, ale používaly se  i jako skladiště pro zeleninu a ovoce, maso, ukládaly se zde sudy s pivem z místních pivovarů a též pálenky z místních palíren. 

Zajímavosti

Podle výpovědí svědků při zřícení domů v roce 1964, slyšeli obyvatelé nejprve silný hukot a pak začaly praskat a hroutit se zdi. Na místě zasahoval Sbor dobrovolných hasičů Domažlice. Při této události naštěstí nedošlo k žádným zraněním obyvatel těchto domů.

Při vyklízení sklepů jednoho ze zřícených domů, bylo nalezeno třetí podlaží sklepení. První i třetí patro sklepení bylo suché, ve druhém patře bylo bahno.

V některých domech protékal sklepem potůček. Zde uskladněná zelenina a ovoce se držely dlouho čerstvé.

V jednom ze sklepů pramení studánka a potůček z ní odtéká dále do podzemí.

Některé chodby i celá sklepení si obyvatelé domů rozšiřovali ještě i v druhé polovině 20. století.