Jdi na obsah Jdi na menu
 


Netřeb

ikona-mapa--mini.jpg

  zřícenina hradu 
 
article preview

Hrad založili v průběhu 14. století páni z Rýzmberka. Podle zápisu v zemských deskách z r. 1528 byl „zámek nade vsí Kanicemi, řečený Netřeby“ již v tomto roce pustý. Opuštěný hrad zůstal natrvalo příslušenstvím kanického statku a při jeho majetkových převodech se o něm mluví ještě v r. 1663.

Hlavní stavbou nevelké podélné dispozice se stala rozměrná plochostropá obytná věž obdélníkového půdorysu nad šíjovým příkopem, zavázaná do obvodové hradby. Pozůstatky jiné zástavby nejsou patrny. Hrad je klasickou ukázkou donjonového typu.

Z hradu se zachovaly za příkopem, jenž byl vylámán do skály, pouze vysoké zbytky (až do výše druhého poschodí)dvou zdí stavby, která bývala věží i obydlím zároveň, a dále několik metrů vysoké zbytky západní hradební zdi.

“Tu opětně strmí před námi na příkrém vrchu hrad N e t ř e b neboli Nový Rýzemberk zvaný, z kterého pozůstaly na naše dny jenom pouhé rozvaliny, omšené sutiny, za to však okolí starožitného tohoto hradu honosí se opravdovou vzácnou zvlášností, 600—800 let starými tisy, které každého návštěvníka a obdivovatele upoutají svými podivuhodnými, čarovnými, nádhernými plody. Hrad Netřeb ční jako stařeček velikán, věkem zdrcený, avšak jaksi ušlechtile dosud hrdý ve svých rozvalinách asi ve vzdálenosti 2 km na jih od starobylé obce Kanic, která rozprostírá se ve směru západním při okresní silnici vinoucí se sem z Kolovče v kraji Novokdýňském. Zakladatelem hradu Netřeba byl buď pán Děpold z Rýzemberka ve XIII. století, který byl i majitelem jmenované blízké osady Kanic, nebo spíše asi jeho syn. Z výšin trosek hradních rozevírá se nejvýš skvostná vyhlídka na dálný západ i sever, která vděčně se zakotví v čisté studni krásnem a velebou přírody nadšené duši. V držení hradu dosti rychle vystřídali se páni ze Švamberka, z Čachrova, hrabata Černínové z Chudenic, kteří v okolí mají rozsáhlá panství i statky, dále Hildprandtové a jiní. R. 1810 byly Kanice za 292.000 zlatých převzaty od svobodného pána Helversena z Helversheimu. Nějaký čas byl držitelem osady Kanice i rytíř Škoda. Nyní náleží panství to rytíři Pergerovi. Majestátní někdy zjev, pozvedající hrdou hlavu svou na strmém vrchu podlehl vlnám zhoubné, ničivé doby. Dnešní trosky zbylé z někdejší slávy jeho jen větry nelítostně jsou bičovány. V prsou našich zaráží se skoro dech, když si vzpomeneme, kolik lidských životů počínalo a končilo mezi těmi zamlklými, tichými zdmi, kolik štěstí a kolik zármutku přeletělo nad cimbuřím dávného hradu tohoto.”

V dřívějších dobách pokrývaly tisové porosty nemalá území a s nadsázkou se dalo hovořit o tiskových lesích nebo rozsáhlejších porostech. Už tenkrát však naši předkové znali výjimečné vlastnosti tisového dřeva a dovedli bezezbytku využít jeho pevnosti a houževnatosti nejen k výrobě zbraní, ale i nářadí a pomůcek běžné denní potřeby. Pro toto své všestranné použití tisy až na pár vzácných výjimek zcela vymizely, a to ještě před příchodem dnešní "moderní doby". Plzeňský kraj se může pochlubit jednou opravdu velkou zvláštností, a to nejen státního, ale i celoevropského významu. Tou je tisová rezervace u hradu Netřeb poblíž Kanic na Domažlicku. Nachází se zde souvislý porost, který je svým stářím i rozměry některých jedinců v naší zemi ojedinělý. Tento porost kolem hradu byl chráněn majiteli panství už v roce 1918, přírodní rezervace Netřeb pak byla vyhlášena roku 1924. Věk zdejších nejstarších tisů je odhadován na 600 až 800 let, protože je samozřejmě spojován s existencí hradu, který byl postaven v první polovině 14. století. Nicméně je víc než pravděpodobné, že dnešní populace netřebských tisů je pouhým potomkem původních stromů. Dle jednoho z dendrologických zkoumání v r. 1967 bylo zjištěno, že pravděpodobně nejstarší ze zdejších tisů je stár max. 430 let. Podle některých údajů zde ještě před druhou světovou válkou rostlo asi 400 tisů. Dnes je zde sotva polovina z původního počtu.


© Eva Bednářová
Zdroj  :  

  • Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů; DURDÍK Tomáš, 1999
  • Po troskách české slávy: Hrady, zámky a tvrze české, jich založení, dějiny, pověsti a poklady umělecké; TOMEK, Vratislav Václav, PÁTA František a SCHÄFER Otakar; 1913
  • periodikum Vítaný host - čl. Tisy na Netřebu; Hössl Pavel; 2017
 

Náhledy fotografií ze složky Netřeb

 


Poslední fotografie



sledujte nás


Statistiky

Online: 15
Celkem: 530541
Měsíc: 15041
Den: 475