Osvračín
Prvním držitelem hradu byl roku 1289 Zdislav z Osvračína. Jeho potomci zde sídlili do pokročilé druhé poloviny 14. století. V letech 1379 – 1382 náležel bratřím ze Švamberka a poté se zde rychle střídali drobní šlechtičtí majitele. Po roce 1474 Osvračín koupil Půta Švihovský z Rýzmberka. V rámci jeho rozsáhlého dominia zpustlý hrad ztratil smysl a nebyl již obnoven.
Dispozice hradu na výrazné ostrožně byla dvojdílná. Za šíjovým příkopem leželo úzké předhradí, na jehož obě zadní nároží navazoval val před okružním příkopem jádra. Ze zástavby předhradí je dnes patrný pouze reliéfní relikt podsklepené stavby na severu. Nevelké jádro má zhruba trojúhelníkový obrys a jeho nepravidelně vejčité horní plato je dnes zcela rovné beze stop zástavby. Na počátku 19. století se zde kromě věže popisovaly ještě vysoké zdi malého stavení s otvory a sklep. Podle archeologických nálezů jádro hradu zaujímal mohutný čtyřhranný dvouprostorový věžovitý palác se střílnovitým okénkem v čelní zdi v úrovni přízemí a že hrad je zavřený, to znamená, že v dnešním pahorku jsou dochovány hradní zdi do výše prvního patra. Vlastní jádro zřejmě obíhal parkán, nejlépe patrný na severovýchodní straně. Z jeho hradby se dochovalo jihovýchodní nároží s nevelkým opěrákem, další byl zjištěn při archeologickém výzkumu.
Hrad zanikl po mohutném požáru a poté byl záměrně zbořen. Osvračín byl malým šlechtickým hradem, který se podobou své centrální stavby blížil výstavným tvrzím. Podle dalších archeologických nálezů byl hrad obydlen pouze krátkou dobu před svým zánikem na počátku 15. století. Fakt, že se jedná o nepoškozený zavřený hrad, činí z hlediska možného přínosu informací z Osvračína jednu z nejkvalitnějších západočeských hradních lokalit.
Zdroj :
- Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů; DURDÍK Tomáš, 1999
Náhledy fotografií ze složky Osvračín