Jdi na obsah Jdi na menu
 


Míča František

Hrnčíř, který vtiskl chodské keramice nezaměnitelnou podobu.

article preview

Věhlas chodské keramiky zajišťovali řemeslníci, kteří vyráběli hlavně pro domácí trh. Lidé jako Josef Čípa, co jsem přišel z Kostelce nad Černými lesy a později jeho syn Bedřich, dále hrnčířská rodina Bendů a Martin Heidler. A též František Míča, kterému se tu podařilo postavit první použitelnou muflovou pec, takže mohl své zboží malovat na glazuru a zpestřit paletu užívaných barev. Míča nepocházel z Chodska, byl z Moravy a vyučil se v Kunštátu. Při zdobení keramiky volil vzory podobné moravským a po večerech mu přitom pomáhal malíř Rudolf Kamenický, zaměstnaný v Milotově keramičce jako návrhář. V roce 1929 ozdobili spolu vytočené výrobky tak, že měli v prodeji mimořádný úspěch. Míča zkoušel různé vzory a pozval si z Postřekova lidovou malířku Marii Kreuzovou. Ta vtiskla jeho keramice pestrost chodských šátků, flámišek a stuh. Hrnčíř dal téhle barevnosti černý podklad. Motivy z Chodska doplnil rudými máky a zboží, na němž převládaly červená a černá pak doslova udělalo díru do světa v Praze roku 1932. Tak se zrodila keramika která se dnes považuje za chodskou lidovou. Další řemeslníci z Klenčí šli brzy ve stopách Míčova úspěchu a měli takový odbyt, že nevystačili s vlastní prací u hrnčířských kruhů. Často museli jednou pálený a nezdobený střep kupovat v továrnách a pak jej pouze malovali.


© Eva Bednářová
Zdroj: Květy, r. 1985

 

Náhledy fotografií ze složky František Míča

 


Poslední fotografie



sledujte nás


Statistiky

Online: 7
Celkem: 496276
Měsíc: 21972
Den: 680