Jdi na obsah Jdi na menu
 


Betlém hrnčíře Heidlera

article preview

"Na pouť do Postřekova (byla to deštivá neděle) musil jsem sám, Baar se omluvil, že ráno slouží mši (sloužíval mši jen v neděli ráno) a pak že přijdou „hyjtáci” (chodští návštěvníci). Ale když jsem se promoklý v poledne vrátil, zastihl jsem v kuchyni jen dva „hyjtáky". Jeden si přišel k Baarovi pro americké noviny, druhý (Heidler) radil se s Baarem o hliněných figurkách pro nový betlém. Nad klenčskými hrnčíři držel Baar stále ochrannou ruku, psal o nich, radil jim, v poslední době staral se i o odbyt klenčské keramiky. Přijel-li ke mně do Prahy, přivezl mi vždy darem nějakou hezkou vázičku nebo jinou nádobku. V Klenčí je hrnčířů, kteří takové věci vyrábějí, několik, a dokonce je tam i keramická továrna. Ale Baar nejvíce si oblíbil samouka Heidlera, jehož betlém s hliněnými figurkami lidí i zvířat přímo okouzlil znalce, když přišli k Baarovi do Klenčí, takže betlém putoval pak i na výstavu uměleckého průmyslu do Paříže. Tam jsem jej pak zakrátko v československém pavilonu spatřil na vlastní oči a pozdravil se vzpomínkou na Baara. Heidlerovy figurky jsou rozkošně naivní. Někdy ovšem stalo se mu i malé nedopatření, k velké veselosti Baarově. Heidler např. nikdy neviděl velblouda a dělal ho zpaměti, když mu Baar ukázal v přírodopise obrázek. Ale že se mu líbily velbloudovy hrby, udělal raději hned tři. "


© Eva Bednářová
Zdroj citace: Vzpomínky a portréty; KLÁŠTERSKÝ Antonín; 1934

 
 

Náhledy fotografií ze složky Betlémy

 


Poslední fotografie



sledujte nás


Statistiky

Online: 8
Celkem: 525753
Měsíc: 14462
Den: 325