Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tauerův betlém z Klenčí

article preview

Přes 100 let starý betlém vyřezával mlynář Martin Tauer z Klenčí, č.p. 111, a měl ho umístěn v jedné z místností svého mlýna, kam jej chodívali obdivovat lidé z celého okolí.
Martin Tauer byl vášnivým řezbářem a na betlému pracoval v 2. polovině 19. stol. mnoho let a nejspíše i na úkor své živnosti. Betlém je vyroben ze dřeva a lepenky a zabíral asi polovinu jednoho pokoje v západní části mlýna. Stál na dřevěných podstavcích ve výši kolen a rozkládal se stupňovitě až téměř ke stropu na ploše přibližně 15 m².
Na levé straně při vchodu bylo město, zámky a hrady, které strážili vojáci. Kolem hradu stály pevnosti s cimbuřím, vedle na kopcích kostely s barokními věžemi, na nichž tikaly funkční hodiny. Dole před mramorovými schody stála kašna s vodotryskem. U kašny stál poutník pijící vodu z klobouku, kterým si ji nabíral a před městem klečel žebrák prosící o almužnu. Tam mohli návštěvníci pokládat mince jako dobrovolné vstupné.
Ve střední části byla umístěna před zříceninou hradu hlavní scéna betlému – jesle s Ježíškem na slámě a Pannou Marií s Josefem. Zde ústily i dva pohyblivé kotouče, na kterých se pohybovali poutníci se svými dary. V zástupu vynikali tři králové s dvořanstvem, slony a velbloudy. I na pštrosu někdo přijel, za ním šla selka s kolébkou, nemluvně přiletělo na čápovi a řezník táhl vzpírajícího se vepře. Nad jeslemi se vznášel anděl nesoucí nápis „Sláva na výsostech Bohu“ a nad ním zářila velká hvězda. Vzadu na pahorku pásli svá stáda pastýři.
Napravo se pak rozkládal les s různorodou zvěří a kde se pohybovali i myslivci s jejich psy. Dřevaři káceli a řezali dříví. Pod lesem byly doly s havíři, kteří fárali dolů či jeli nahoru nebo rubali a odváželi uhlí. Vedle lesa pak byl mlýn s potokem.
Figury se vesměs pohybovaly, mlynář důvtipně využil k jejich rozpohybování kola z mlýnice. Pod podstavci celého betléma bylo hnací kolo poháněné pískem sypajícím se zvolna z pytle, od něj vedly provázky na celý mechanismus skrytý uvnitř lešení a vyvolávající pohyb figurek.
Byla to práce obdivuhodná nejen svým složitým mechanismem, ale i ladným uspořádáním. Asi dvě třetiny tohoto rozměrného díla věnoval v roce 1928 muzeu syn řezbáře Josef Tauer. Zbylou třetinu betlému z poloviny 19. století si na památku rozebrali členové rodiny. Bohužel, při demontáži se porouchal mechanismus, který s částí betlému pohyboval.


© Eva Bednářová
Zdroj: Baarovo muzeum v Klenčí a různá periodika

 

Náhledy fotografií ze složky Betlémy

 


Poslední fotografie



sledujte nás


Statistiky

Online: 12
Celkem: 471767
Měsíc: 12449
Den: 772