Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lucka - přádlice

14.12.

article preview

"Lucíje noci hupíje ha dne nepřidá"

V čase nejkratšího dne, v důsledku maximálního úbytku světla, v den zimního slunovratu, byla démonům přidávána obzvláštní moc a sv. Lucie skýtala ochranu před nimi. Tato noc byla také časem věštění a předpovídání věcí příštích. Na svátek sv. Lucie se začala dvanáctidenní etapa předpovědí počasí na příští rok. Hospodáři pozorovali počasí a z toho usuzovali na počasí každého měsíce následujícího roku.
Jméno sv. Lucie nese v lidových představách tajemná bytost a maskovaná postava - lucka z podvečerních obchůzek. S křesťanskou světicí Lucií, s níž je spjata jménem a dnem, nesouvisí. Spíše je blízkou příbuznou démonické perchty.
Svatá Lucie je patronkou přadlen. Její svátek vyžadoval tabu předení. V krajích, kde se pěstoval len, se v ten den s ním nepracovalo, netřel se, ani nevochloval. 
Líné hospodyni lucka často schválně zašmodrchala přízi na kolovratu, proto její přídomek - přádlice. 
Se svatou Lucií jsou jménem spojeny maskované ženské postavy, lucky, lucie, které v předvečer svátku obcházely po vesnici a mlčky vstupovaly do domů. Nezřídka svým zvláštním zjevem, vystupujícím z temnoty zimního večera, vystrašily dospělé, natož děti. Za lucky vystupovaly ženy zahalené do bílých plachet nebo bílých oděvních součástek, obličej si pokryly průhlednou tkaninou nebo si tvář zabílily moukou, a přes hlavu, na níž nesly řešeto, si spustily plachtu nebo závoj, čímž se jejich postava zvýšila a nabyla fantastické podoby. V Pošumaví bylo maskování doplněno dvěma bílými šátky do podoby ptačí hlavy se zobákem buď z dřevěných třísek nebo později z papíru. Za pasem se jí houpal dřevěný nůž. V jedné ruce nesla košík, v něm vařečku a v druhé ruce držela pometlo.
Lucky se chovaly různě. Někde byla mlčící, dozorující zákaz předení a trestající přestupky žen; jinde kontrolovaly domácnost, jak je vedená a uklizená - vařečkou hospodyni poklepávala po rukou nebo do zad a napomínala k práci, čistotě a pořádku; mladší lucky se pak zaměřovaly na děti.
Na Domažlicku byla lucie ovinutá hrachovinou, prostovlasá a rozcuchaná. Když do světnice vejde, zatřese se, i táže se, není-li tu neposlušných dětí, aby je vymetla. 
S nožem pak Lucka hrozila dětem, které se v období adventu nepostily, rozpáráním mlsného břicha. A pometlem vymetala kouty a vyháněla z nich všechno zlo.


© Eva Bednářová
Zdroj: ​

  • Chodsko; JINDŘICH Jindřich, 1956
  • ​Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře; VEČERKOVÁ Eva; 2015

 

 

Náhledy fotografií ze složky Podzim

 


Poslední fotografie



sledujte nás


Statistiky

Online: 16
Celkem: 525727
Měsíc: 14451
Den: 308