Jdi na obsah Jdi na menu
 


Štědrý den

article preview

Ještě za tmy, časně zrána na Štědrý den, chodily chodské děti do zahrad, ovazovaly lýkem a slámou stromy, aby mráz nespálil pupeny a květy, a prozpěvovaly si:

"Vovazujte se štípkové,
ajť vám nepomrznou kvítkové;
zejtra přijde mráz, mráz,
posekáme vás, vás."
Po omotání se třáslo stromem nebo se na něj klepalo a říkávalo se: „Stromečku stávyj, vovoce dávyj, dnes je štědryj den“.
 
"Štědrý den byl v tradičním lidovém prostředí vnímán jako polosvátek. Jeho denní část probíhala ve znamení pracovních příprav ku štědré večeři a k nastávajícím svátkům. Zahrnovaly také úklid domu, mytí všech členů rodiny, zaopatření domácích zvířat. V oblastech s rozvinutou tradicí betléma se dokončovalo postavení celého souboru s doplněním o nové kusy. V lidové tradici šlo nicméně o významný osudový den, k němuž se soustředily magické praktiky, zaměřené na příznivé ovlivnění nadcházejícího období a na poznání budoucnosti. Tak i veškeré práce toho dne, pečení chleba, příprava jídel, úprava stolu, péče o domácí zvířata, měly obřadní význam. Vánoce kdysi začínaly nové období, které mělo začít v dostatku podle zásady, že dobrý počátek znamená úspěch pro celý rok a celé počínané dílo. Pevnou hranicí mezi pracovním a svátečním je zasednutí rodiny u štědrovečerního stolu po za svitu první hvězdy. Teprve s nastupujícím večerem, "svatvečerem", jak zní starý název, se den mění ve svátek.
Mnoho vyprávění se vztahuje k štědrovečerní noci, plné zázraků. Nejčastěji o vodě, která se mění ve víno, a o zvířatech ve chlévě, která mezi sebou mluví. O tom, co se stane v domácnosti příští rok a co čeká hospodáře. Vystavuje se však nebezpečí ten, kdo by chtěl poslouchat. Do roka by mohl zemřít a jeho duše by po smrti sloužila ďáblu.
Štědrý den platil v lidové tradici za mimořádný časový úsek roku, za přelomový čas, kdy se rodí Kristus a rodí se nové Slunce. Provázely jej úkony magické povahy, zaměřené na ochranu domů a jeho obyvatel před čarodějnými silami. Pomáhaly praktiky s pomocí svěcenin, křesťanských symbolů a účinných rostlin, jako bylo vykuřování domů bylinami nebo vykropování domů svěcenou vodou či kreslení třech křížků na dveře česnekem.
K nejčastějším tabuizovaným činnostem na Štědrý den a Boží narození patřilo půjčování čehokoli z domu podle staré víry, že se tak vydá štěstí z domu, že by skrze vydané věci mohlo do domu proniknout zlo."

Před večeří se všichni pomodlili u stolu a zazpívali koledu. K večeři se jedla hrachová nebo rybí polévka, kroupový "kuba", "muzika" - rozvařené sušené švestky a hrušky, štrůdl, ořechy a jablka.
Pod okna chodil troubit ponocný nebo obecní pastýř koledy a za to dostával peníze nebo „caltu“ - vánočku.

A jak se přálo na Chodsku k Vánocům?
„Přiju chčasný a veselý svátky Krista narození, zdraví, ha po smrti království nebeský!“

Po jedenácté hodině večerní se chodilo na "ítřin" - jitřní neboli půlnoční mši do kostela. Na cestu si lidé svítili smolnými loučemi, fakulemi nebo lucernami. V kostele se hrály na varhany dudácké písně a zpívaly se koledy, které si pak všichni prozpěvovali i cestou zpátky domů...


© Eva Bednářová
Zdroj citace: Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře; VEČERKOVÁ Eva; 2015

 

Náhledy fotografií ze složky Vánoce

 


Poslední fotografie



sledujte nás


Statistiky

Online: 5
Celkem: 391909
Měsíc: 9673
Den: 410