Celé opevnění bylo hotovo do roku 1288, kdy byl v městských hradbách založen místní augustiniánský klášter. Jihozápadní část městského opevnění tvořil hrad. Původní hrad byl poměrně větší než ho známe dnes. Sahal přibližně do poloviny Chodského náměstí. Hlavní městská zeď byla chráněna systémem 22 polokruhových bašt v přibližném rozmezí 30 metrů, vnější nízká hradba byla pak opatřena baštami kruhovými. Nejvíce přístupnou severozápadní stranu města směrem k Bavorsku zesilovala ještě hradba třetí. Podle archeologických nálezů , základní složkou opevnění byla hradební zeď z lomového kamene, asi 2,2 metry široká a 7,5 vysoká. U východní brány bylo prokázáno její zvýšení na 12 metrů. Do městské pevnosti vedly tři brány - Dolejší, Týnská a Hořejší, zpevněné později ještě předsunutým příbraním. Směrem k Bezděkovskému předměstí plnila strážní službu menší branka, ve svém půdorysu dodnes zachovaná. Hořejší a Dolejší branou procházela náměstím zemská silnice, dělící s příčnými ulicemi město na čtyři čtvrti - Hradskou, Rathouzskou, Podkostelní a Klášterskou. Nedílnou součástí opevnění býval městský příkop před hradbami, zavodněný ze severozápadu umělým kanálem. Kromě zmíněné výpadní branky se z městské fortifikace dochovala do dnešních dnů Dolejší brána a jen několik krátkých pásem někdejších hradeb, ukrytých ve dvorcích jednotlivých domů. K demolici Týnské brány došlo v roce 1838, Hořejší brána byla zbourána o tři roky později.

Romantická rekonstrukce bývalé podoby města s opevněním z r. 1590 vypracovaná domažlickým lékařem a grafikem V. Böhmem