Mámo, z dívčí se do deseti těš, do patnácti ji češ, do dvacíti střež, po dvacíti děkuj tomu, hdo ji veme z domu.

Malé děti ujídají rodičům chleba, velké - srdce.

Na včerejšek nemysli, dnešek klidně snášej a zítřka se neboj.

Potkát na Novyj rok starú bábu, to je smůla po celyj rok. Potkát mladú dívčí, či mládence, to bure rok chčasnyj.

Nihdýž nebulo tak zle, haby zase nebulo lepčí!

Ranní déšť, ženský pláč, opilý sedlák a jarní sníh, to všecko dlouhého trvání nemá.

Svý víry si haj, jinýmu jeho neber, ani nezlehčuj!

Hrách se má sít na 1. dubna, haby bula houroda.

Co hubyjvá, dy roste?” - “Život lidckyj.

Hdy je muž doma pánem? - Dy nejni žena doma.

Ranní déšť, ženský pláč, opilý sedlák a jarní sníh, to všecko dlouhého trvání nemá.