Jdi na obsah Jdi na menu
 


Unikátní důl na slídu v Domažlicích se otevírá veřejnosti

article preview

V dole Na Kole na okraji Domažlic utichla těžba už téměř před osmdesáti lety a desítky let si jej příroda brala zpět. S tím se ale nemohli smířit někteří obyvatelé Domažlic a důl, ve kterém se během druhé světové války těžila slída, zpřístupnili veřejnosti. Unikát se otevřel již na konci září.

Aktuálně v něm však ještě probíhají poslední úpravy. Slavnostní zahájení provozu je tak plánované na konec října.

Důl býval kvůli odemčené mříži volně přístupný, ale zatopený a plný odpadků. „Náš spolek proto zažádal ministerstvo životního prostředí o povolení ke zprovoznění. Když jsme ho v únoru letošního roku obdrželi, okamžitě jsme začali s pracemi,“ řekl Deníku Jaroslav Dvořák ze spolku Domažlický dějepis.

Dobrovolníci tak museli obnovit systém odvodnění a upravit přístupové cesty. Aby se odkryly všechny třpytivé dómy a další prostory, povolal spolek hasiče z Folmavy a Domažlic, kteří důl profesionálně čistí.

„Zkoušeli jsme některé stěny omýt, ale důl je tak obrovský, že jsme došli k tomu, že takovým amatérským pokusem se nám to nepodaří. Hasiči by měli mít hotovo už tento týden,“ informoval Jaroslav Dvořák.

Díky umytí tak prostory odhalily opravdovou nádheru. „Je to zázrak. Ukázaly se tam veškeré žíly, krystaly a formace, které doposud nebyly vidět. Důl má celostátní význam, máme potvrzeno, že je to jediný přístupný důl na slídu v republice,“ pochvaluje si Dvořák.

Podle něj jsou prostory obrovské. Páteřní chodba má 330 metrů, je rovná a končí větrací šachtou. Ve zhruba dvou třetinách chodby jsou boční štoly, jež ústí do komor, kde se dolovalo. „Kromě slídy se tam těžil také křemen. Vznikly tam dokonce i dómy, které mají na výšku 6 metrů a je jich tam několik. Ten poslední, kde bylo největší ložisko, má zhruba 20 metrů. Musíme to celé ale ještě proměřit,“ popsal Jaroslav Dvořák s tím, že na konci celého systému je ražená štola se závrty na dynamitové nálože, které ale nebyly nikdy odpálené. „Záměr byl vytvářet další komoru, kde by se vytěžil další materiál. Perspektiva dolu byla ještě veliká,“ poznamenal.

Jaroslav Dvořák odvezl na ostravskou vysokou školou báňskou vzorky z dolu a báňští inženýři se rozhodli, že se do Domažlic vydají a o dole napíší diplomovou práci. „Zároveň uvažujeme o tom, že bychom iniciovali vznik Národního geologického parku Domažlicka a lidé by mohli navštívit náš region hned kvůli několika geozajímavostem. Podobně zaměřených lokalit je v republice několik,“ dodal Dvořák.

Důl Na Kole se slavnostně otevře 29. října, prohlídka bude na objednání přes rezervační systém a do štoly může vstoupit maximálně deset osob.

Těžba zde začala v listopadu 1943 a skončila po druhé světové válce. Financoval ji a organizoval Říšský úřad pro výzkum půdy, který měl v Praze filiálku. „Jelikož ta slída vydrží velký nápor a nepraská, používala se například jako výplň do lodních okének nebo jako izolátor pro průmysl,“ doplnil s tím, že za protektorátu se v Domažlicích těžila slída celkem ve třech dolech.


https://plzensky.denik.cz/